V našem prvním díle ze série článků o kozím mléce se dozvíte zajímavé informace z historie a mytologie spojené s nejstarším domestikovaným zvířetem na světě. Možná si myslíte, že je nadpis prvního dílu trošku nadnesený, ale podle řecké mytologie je úplně správný. Vraťme se tedy zpátky do historie, do dávné minulosti na ostrov Kréta. Zde božská Rhea porodila tajně syna Dia, kterého před otcem Kronem ukryla v jeskyni na hoře Ida, aby ho jeho otec nesnědl. Dia, ke kterému se jeho vlastní matka nemohla hlásit a tedy ani ho kojit, přijala za svého koza Amalthea a krmila ho svým mlékem.
Vzhledem k tomu, že se z Dia stal mocný olympský bůh, předpokládáme, že kozí mléko pro něj bylo tím pravým zdrojem látek potřebných ke správnému vývoji, že tedy kozí mléko bylo opravdu správnou božskou stravou. Jako dospělý, sám Zeus ocenil kozu Amaltheu za její péči a výživu tím, že její ulomený roh naplnil dary přírody (ovocem, medem, obilím a květy) a nazval ho Rohem hojnosti.
Do dnešních dob je Amalthein roh hojnosti symbolem úspěšné sklizně pro Řeky a stal se také předobrazem díkůvzdání pro Američany. Nejstarší zprávy o domestikovaných kozách se datují do doby 8 800 let před naším letopočtem. Historikové předpokládají, že právě kozy byly prvními divokými zvířaty, která začal člověk domestikovat. Věnoval se jejich chovu, nejprve využíval jejich maso a kůži a následně i mléko.
Pokud tomu tak opravdu bylo, měli bychom mít ve své genetické výbavě „zasunuty“ geny pro využívání všech složek kozího mléka - tedy i bílkovin. Ve starověku sloužilo kozí mléko jako oběť bohu Slunce a jako poskytovatelka obětního mléka se koza dostala přímo na oblohu - jako hvězda Capella (latinský název pro kůzlátko) Význam koz ve středověku dokládá i uzákonění odevzdávání kozího mléka, kůže a rohů z doby Karla Velikého. Po třicetileté válce se pomalu zájem o chov koz přesunul k chovu hovězího dobytka. Není divu - jedna dojná koza produkuje asi 5-6 l mléka denně, zatímco kráva okolo 20 litrů. Také užitkovost masných plemen koz je nesrovnatelná: 80 - 140 kg proti 750 kg hmotnosti býka. Intenzivní chov koz byl dříve zaznamenáván v oblastech, kde byly doly, protože horníci využívali kozí mléko jako účinnou prevenci proti plicním onemocněním, především tuberkulóze.
V současné době se na světě chová přibližně okolo 1 miliardy koz. Největší počty koz jsou evidovány v Asii. V Evropě zájem o kozí mléko v poslední době vzrůstá. Počty chovaných koz se odhadují na zhruba 20 milionů kusů. Největším chovatelem je Řecko (udržující si dávnou tradici), dále Španělko, Francie a v posledních letech významně zvyšuje stavy také Holandsko. Kozí mléko lze využít v lidské výživě k přímé konzumaci, nebo po zpracování na „klasické“ mléčné výrobky: sýry - měkké i tvrdé, jogurty, máslo, kefír atp. Vysoce ceněné je v posledních letech jako základní surovina do hypoalergenních kojeneckých mlék a příkrmů (kaší), vhodných pro děti i dospělé – jako součást zdravého a chutného jídelníčku. O dalším významném využití kozího mléka v oblasti výroby kosmetických produktů pro krásnou a hebkou pleť si povíme příště.
