Lepek je rozhodně téma, které je v posledních letech hodně diskutované nejen mezi rodiči, ale i mezi odborníky na výživu. Postoje k lepku nejsou jednotné. Snad proto se stále více lidí lepku vyhýbá nebo ho výrazně omezuje. Je proto ale vždy oprávněný důvod? Nebo se jedná o módní trend?
Ať už patříte do tábora příznivců, či odpůrců, pojďte se s námi podívat, jak to s tím lepkem doopravdy je, a kdy je správný čas pro jeho zařazení do jídelníčku miminek.
Co je lepek?
Lepek je bílkovina neboli protein, který se nachází v nejvíce konzumovaných obilovinách, jako je pšenice, žito a ječmen. Historická konzumace lepku na našem území sahá pravděpodobně až do dob neolitu, tedy do doby 5.000 let př. n. l. Po staletí potraviny s lepkem poskytovaly lidem bílkoviny, cennou rozpustnou vlákninu a další živiny. Geneticky nemáme mít problém lepek jako bílkovinu využívat.
Kdy tedy zavést lepek do stravy malých dětí?
V prvním roce života miminka nastává období, tzv.“ imunologické okno“ nebo také „okno příležitosti“, kdy je vhodné k výlučnému kojení začít zařazovat i potraviny s potenciálními alergeny a naučit enzymový systém je zpracovávat. Pouze postupným zaváděním lepku, ale i dalších potravin, které mohou být příčinou alergií, dáte šanci plnému rozvoji všech enzymů, které se podílejí na metabolizaci/využívání potravin. Trávicí systém se postupně naučí s nimi pracovat. Platí však pravidlo, že zavedení každé nové potraviny má pro dítě svůj správný čas. Se zavedením pevné stravy se zvyšuje rozmanitost střevního mikrobiomu, který také ovlivňuje imunitní systém. Zavedení lepku do stravy miminka byste tedy neměli odkládat, a to ani v případě, že jeden z rodičů nebo sourozenec trpí alergií na lepek = celiakií. Nejlepším obdobím pro setkání se s lepkem je věk mezi 4–7 měsícem, ideálně, pokud je miminko stále ještě kojené, protože to může snížit riziko vzniku celiakie, ale i diabetu 1. typu [1].
Jak začít s lepkovými potravinami?
Jak již bylo řečeno, pro vaše miminko je optimální období mezi ukončeným 4.–7. měsícem. Obilné kaše s lepkem zavádějte s opatrností, po malých dávkách příkrmu. Pokud nedojde k žádným kožním projevům, bolestem bříška, neobvyklému stavu stolice nebo jiným neobvyklým reakcím, doporučuje se během několika dní postupně zvyšovat množství příslušné potraviny. Buďte zvláště opatrní, pokud máte v rodině celiakii, ev. se poraďte s alergologem. Je důležité nejen zavádět lepek v doporučeném věku (ne později než v 7. měsíci věku), ale i, dodržovat přestávku 3 až 4 dny mezi konzumacemi potraviny s lepkem, abyste mohli sledovat případné reakce organismu. Pro zařazování lepkových příkrmů je optimální ranní jídlo. Volit můžete i mléčné obilné příkrmy, například Kozí kaše s kvalitními obilovinami a kozím kojeneckým mlékem, které zároveň snižují riziko alergie na kravskou bílkovinu.
Kde všude se lepek nachází?
S lepkem se můžete setkat ve velkém množství potravin, moukou počínaje, přes výrobky z ní, jako jsou piškoty, dětské sušenky, snídaňové cereálie, chleba, těstoviny apod. Lepek je často přidávaný i do potravin, kde byste ho vůbec nečekali, například v různých omáčkách apod.
Které obiloviny jsou přirozeně bezlepkové?
Mezi bezlepkové potraviny patří například: brambory, rýže, kukuřice, proso, quinoa, ale také oves. Oves neobsahuje lepek, ale velmi často se zpracovává s jinými potravinami, které lepek obsahují.
Jak postupovat při zavádění lepku do stravy dítěte?
- Lepek zavádět do stravy dětí během imunologického okna – nejdříve ve 4. měsících a nejpozději v 7. měsících a ideálně, pokud je miminko stále kojené.
- Na začátek podejte jen malé množství potraviny s lepkem, např. 1 čajovou lžičku Kozí kaše krupicové, která obsahuje pouze jeden druh obiloviny.
- Další druhy příkrmů s lepkem zařazujte po cca 1-2 týdnech.
- Během zavádění příkrmů si vaše děti budují a posilují nejen imunitu, ale také vztah k jídlu.
[1] AGOSTONI, Carlo; DECSI, Tamas; FEWTRELL, Mary; GOULET, Olivier; KOLACEK, Sanja et al. Complementary Feeding: A Commentary by the ESPGHAN Committee on Nutrition. Online. Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition. 2008, roč. 46, č. 1, s. 99-110. ISSN 0277-2116. Dostupné z: https://doi.org/10.1097/01.mpg.0000304464.60788.bd. [cit. 2024-03-12].
